Povídání o organizaci festivalu:

Ze všeho je vidět, že festival je určen pro posluchače, a ne že posluchači jsou jen trpěni jako nutná součást festivalu. Ochranka je tam ke službám všem, nikoliv jen umělcům. Chlápci pod pódiem jen tak nepostávají - při většině velkých kapel mají plné ruce práce se "surfaři", plujícími po davu. U nás se tohle moc neprovozuje - naštěstí, protože zdejší ochranka by nevěděla, co s nimi, maximálně by takového člověka odstrčila zpátky do davu, jak jsem jednou viděla. Tady jsou chlápci připraveni každého surfaře, který připluje do první řady, vytáhnout ven, aniž by se zranil on nebo kdokoliv jiný, a vypustit je bokem zase zpět do areálu. K večeru chodí ochranka mezi lidmi a kontroluje "mrtvoly", jestli náhodou nepotřebují pomoc. Myslí tu i na vozíčkáře, kteří mají nejen vstup volný, ale i vlastní záchod a speciální vyvýšenou plošinu poblíž zvukaře, odkud můžou pohodlně sledovat obě pódia.

Většina festivalu střídavě propršela, takže areál i kemp byl místy dost rozbahněný, ale i o to se postarali - nejhorší banhiště zasypali dřevěnými štěpinami, takže se tam dalo zase normálně chodit, a při odjezdu se po kempu pohyboval traktor, který pomáhal vytahovat uvízlá auta. Naštěstí jsme ho nepotřebovali.

Vlastně mě docela překvapuje, že je malé město ochotné na necelý týden podstoupit taková omezení - objížďky, protože město je během festivalu neprůjezdné (areál je vlastně ve městě, i když na kraji), silnice od kempu do hlavního areálu je oplocená, takže některé části musely být dost odřízuty i pro pěší. Z jedné takové cesty nás za plotem pozorovala skupinka dětí - připadalo mi to, jako by se šly podívat do ZOO na divokou zvěř. Koneckonců ...

Docela odvážné byly dvě starší paní z Polska, které se pohybovaly poblíž areálu s hromadou letáků a úmyslem obracet metloše na křesťanskou víru. Nejdřív odchytávaly jednotlivce a snažily se si s nimi povídat, ale pak to zřejmě vzdaly a jen rozdávaly letáky. Reakce byly obvykle podobné - nejdřív nechápavý pohled na leták a pak pobavený úsměv. Docela by mě zajímalo, jaký účinek tahle mise měla.

Čtvrtek:

Rakouští mladíci LORDS OF DECADENCE se postarali o úvodní zahřátí reprobeden melodickým death metalem. Sypali to slušně, šlo na nich ovšem znát zatím málo zkušeností s takovými akcemi. Potěšili mě na konci mojí oblíbenou písní Blinded by Fear od klasiků melodic death metalu At The Gates.

SONATA ARCTICA byla trošku pohřbená od zvukařů. Aspoň na začátku nebyly téměř vůbec slyšet klávesy a z aparátu lezl takový přebasovaný mišmas. Po pár skladbách se to sice zlepšilo, ale k ideálu to mělo i tak daleko. Ale chlapci se snažili, zahráli i Still Loving You (ale bez začátku a hrozitánského smíchu), a ke konci vystřihli i jednu skladbu z připravované desky (Singl Don't Say A Word): rychlé tempo, v refrénu sbory, no prostě sonátka se vším všudy. Jsem zvědavá jak tohle bude znít na desce.
Jo, kdyby vám někomu zbývalo trošku vodky, tak víte, kdo by měl zájem ('We need some vodka....') :))

CREMATORY byli další obětí zvukařovy pomsty. No jen si to představte: končí intro, bicman dává znamení k rozjezdu, kytaristé hrábnou do strun a .... a prostě nic. OK, druhý pokus. Bicí, hrábnutí do strun a ... vysledek jen o malinko lepší. Ale i tady se nakonec vše v lepší obrací a kolem Tears Of Time (cca 4. song) se to dalo slušně poslouchat. I když celkově vyzněli spíš rozpačitě.

SALTATIO MORTIS hrají středověk mixnutý metálkem, založený hodně na jevištní show. Takový výrazně nudnější klon In Extremo. Jeden song jako druhý, možná by příjemnější hodnocení dostali za kratší set. Takhle akorát zdržovali před začátkem setu hvězdy večera.

HYPOCRISY ukázali kdo je králem večera. Zvuk byl tentokrát naprosto dokonalý , Peter & spol. na podiu taktéž. Tady nemá cenu se moc rozepisovat, prostě: nádhera!

LAKE OF TEARS

SENTENCED se zameřili hlavně na věci z posledního alba, i když pár starších věcí by se v jejich playlistu taky našlo. Jejich hudební projev byl velice povedený, s čím uz to bylo horší byli slovní výplody zpěváka. "Hello motherf*ckers and cocks*ckers". Alexi Laiho hadr. To se finové nezmůžou na inteligentnějsí komunikaci??

Pátek:

První skupina, kterou jsem slyšela v pátek ráno byli ALEV. Docela příjemný rock s děvuchou za mikrofonem. Vzhledem k tomu, že jsem přišla až na posledních patnáct minut jejich vystoupení, tak mi ani moc nevadilo, že hráli poněkud jednotvárně.

Při následujících BESEECH začalo dost nepříjemně chcát, tak jsem v polovině setu radši zvolila taktiku úprku do stánků s tričkama, což mě trošku mrzí, bo hráli fakt pěkně. Pravděpodobně byli nejpočetnější skupina na pódiu letošnícho Summer Breezu, čítající sedm členů.

EVERGREY

GREEN CARNATION zahráli na začátku svého setu pár skadeb z posledního alba, pak zahráli jeden nový song a zbytek ze své třičtvrtěhodinky vyplnili částí skladby "Light of Day, Day of Darkness". Taky jeden z vrcholů dne.

LEAVES' EYES těží především z hlasu Liv Kristine. Jinak je to neskonalá nuda, teda aspoň naživo. 40 minut spánku, tak bych asi nejlíp charakterizovala dobu jejich hraní.

XANDRIA je něco podobného v "ohnivě červeném" (tedy podle barvy vlasů zpěvačky). Byli sice o trošku živější než Leaves Eyes, ale tu drobnou výhodu zase ztráceli na tom, že hráli před Vintersorgem. Kdyby hráli v jiný čas, možná by dostali příjemnější hodnocení.

Naprosto netuším, proč VINTERSORG dostal pouze 40 minut a to ještě jen na Pain Stage. A to i podle ohlasu publika a tom nacpaném prostoru před menším pódiem. Tohle byl správný vikingský kotel :)

SIRENIA se taky předvedla velice dobře. Sice je pravda, že většina toho co znělo stejně nebylo živě (sbory, šly z nahrávky, dokonce ani baskytara na pódiu nebyla, o klapkách ani nemluvě) a chudák zpěvačka taky fásla nevděčnou roli postávání a paření. Zpívací role na ni nepřicházela ani moc často. Z toho i nerozezpívání možná i pramenila její drobna nejistota ve zpěvu. Ale přes tohle všechno to byl moc příjemný set.

SIX FEET UNDER nejsou kapelkou, která by vyloženě sedla do mého vkusu, tak můžu jenom konstatovat, že zněli velice živě a jejich fandové jistě nebyli zklamáni.

KATATONIA. na mě zapusobila profesionálním dojmem zkušených hudebníků i když v jejich oblečení vypadali jako parta zedníků. Z jejich posledního výborného alba střihli ty nejlepší pecky. Kytarista si hrál hezky s efekty a vyluzoval pěkné táhlé zvuky jako na albu. Musím se přiznat, že jsem se na tuhle kapelu těšil spolu s Crematory snad nejvíc a rozhodně nezklamali.

Sobota:

IMMORTAL RITES předvedli průměrný melodický death švédského typu, který neurazil, ale taky bych ho sama nevyhledávala.

Zato EQUILIBRIUM se vytáhli pořádně. Hráli melodický viking-black a rozhodně by si s ním zasloužili set v lepším čase. I ohlas měli obrovský.

SCHANDMAUL je další z mixů středověku a metálku, tenhle rozhodně zajímavější a líp provedený, nez páteční Saltatio Mortis. A hlavě je velice dobře zazpívaný.

A další finové na řadě, ENSIFERUM. Hrají něco mezi Children Of Bodom a Finntroll :).

U.D.O., chudák celý propršel. Vydržela jsem jenom pár skladeb a pak jsem se klidila pod střechu. Vzhledem k tomu, že mě ještě v tomhle oblečení čekala několikahodinová cesta domů, tak jsem to považovala za dobrý nápad. Tak z něho mám jenom pár totálně rozmazaných fotek a nechuť k vodě zezhora :)

Na finskou humppa grupu milující saunu a dobrý chlast, FINNTROLL, se těšilo hodně účastníku festivalu. Byla to taky zlatá tečka za povedeným festem. Zpěvák Wilska si před vystoupením v levém rohu podia pobrukoval dlouho s kapelou Danzig oblečen v tradičnín ruském hávu, zatímco se zvučily nástroje. Před půlnocí začali své energické vystoupení jejich nenapodobitelným stylem. Měli trochu problémy s nazvučením chrapotu, ale zvukař to záhy napravil. Basák měl mooc pěknou baskytaru, která se jen tak nevidí, a Beast Dominator (bicí) mě hodně překvapil svou bezchybnou rychlou rytmikou, stejně tak klávesák, který byl opět k nerozeznání od indiánské babičky. Na něm bylo vidět, že je to tahoun a mozek kapely a čišela z něj radost hrát. Hráli hodně věcí z nového, velmi povedeného alba. Ke konci si Fintroll pozvali své krajany Ensiferum ke kytarám a base a společně si vystřihli dvě rock'n troll písně. Přesně v dobu, kdy měli končit, přišel pořadatel a vytrhl kabel od kláves, Wilska alias Šrek (ta podoba, když osvětlovač na něho zamířil zeleným reflektorem byla jasná) si na konec svého vystoupení ještě od publika vyžádal slib, ze se vsichni večer pořádně ožereme ... a to byl konec letošního Summer Breeze :)